Flower Power:p na Blog.cz

Ulila jsem se z hodiny a zalezla si do studovny, no nádhera. Začala jsem si psát "něco jako deník" ale nerada to nazývám deníkem, protože pod tím slovem se každýmu vybaví úchylita typu "milý deníčku, dneska se na mě usmál..."...
Píšu si tam ale svý nápady a nálady (haha) a je mi líp:) Pomáhá to. Už se těšim, až si to budu za 20 let číst a prohýbat se při tom smíchy:)))
Začala jsem číst Kvílení od Allena Ginsberga, což je úžasná knížka!! Ne že bych převratně rozumněla poezii, ale tahle knížka je dobrý začátek. Taky jsem zkoušela na jedno náhodný slovo, třeba "ulice" začít v časovým limitu 5 minut psát VŠECHNO co mě napadne. Jednotliý slovo nebo celou větu, prostě cokoli...od jednoho slova se to rozvine do proudu myšlenek...:)
Woohooo!!!!

No není ten náš Jackie génius? Napsat Na cestě, tu úžasnou knihu na jednu dlouhou roli papíru bez jakýchkoli oprav. Jakýchkoli. Až na kousek, který rozkousal pes. A pak 6 let trvalo, než ji opravil do podoby, ve které ji mohli vydat...Manifest beatniků. Sal Paradise jako Kerouac, Dean Moriarty jako Neal Cassady, Carlo Marx jako Allen Ginsberg, old Bull Lee jako William Burroughs.

Jezdí po státech, hledají podstatu života, nové možnosti, nové rozměry. Dean, do něj se každý kdo knihu čte musí alespoň malinko zamilovat, i když je to ten největší cvok pod sluncem. Je jako dynamit. Dean, Dean, Dean! Představím si ho, jak si to šine přes celý Státy z jednoho pobřeží na druhé. Jak před sebou nemá vidinu druhého pobřeží, je v háji. V Denveru ho to vždycky chytne a ukradne nějaké auto. Neustále bilancuje mezi třemi ženami...Marylou, Camille nebo Inez. Což? Dean je prostě blázen, blázen do života. A Sal jeho nejlepší kamarád.

Neal Cassady (Dean Moriarty) vlevo a Jack Kerouac vpravo.

No jo. Už jsem zase otrávená. Tenhle blog se skládá z obrázků slavných zpěváků a mého stěžování. Dneska jsme byli u sestry, má malého syna. Byla to hrůza. Chvílemi prostě ticho, konverzace, krátký smích a zase ticho. Áááá. Chtělo se mi tak odejít, rozběhnout se, slunci vstříc, naboso ulicí, nemyslet. A neznat žádnou únavu a povinnost. Chtěla bych mít čisto v hlavě, volný prostor, do něhož bych mohla postupně navíjet co mě zajímá, ne co do nás tlučou ve škole. Bože, tolik toho v životě nebudu potřebovat a zbytěčně se tím zanáším. Let Your Mind Be Free. Neznat žádné problémy nebo se prostě nad tím problémem nepozastavovat a řešit ho až na místě. Jednoduše se nestarat dokud nezačne hořet. Nevím jestli to tak může fungovat. Trochu už to vysiluje. Ale jinak dobrý. Prostě nesnáším rodinný meetingy:)))

Yes! I love JA! Dneska mám náladu na něco opravdu hippie...;) teď se asi dost dlouho nedostanu na počítač...takže Somebody to Love a Volunteers...:peace:p

Dneska byl dobrej den. Docela. Docela dost. Až na ráno, samozřejmě...ach. To vstávání nenávidím. A přišla jsem pozdě. Hnedka první hodinu jsme psali test z chemie...snad poprvý jsem se na to včera koukla...téda, ta chemie. Příšerná. Hrůzostrašná. Fuj. A ještě jednou fuj. A ještě mě bolej záda...ale už dost stěžování. To počasí, bylo moc hezký dneska...a mám pocit, že podle toho funguje moje nálada. Když je hnusně, mně je taky hnusně. A dneska bylo krásně, měla jsem chuť sundat si boty a jít bosa. Ať si na mě koukaj...jako na blázna. Doma jsem si dala chvíli voraz a pak se vydala na oddílovou radu. Ta dnešní byla fajn. Byli tam lidi, které jsem už dlouho neviděla. A probírali jsme jak jsme na tom jako celek, jaký je vztah vedoucí-dítě a tak. Společeně se to táhne líp, kdyby nastal problém, SPOLU ho vyřešíme. Bylo mi hezky, protože jsem měla pocit že vím, co tam dělám, že vím, kam patřím. To třeba ve třídě ani omylem nešlo. Hmm....tenhle článek je na nic. Jen jsem chtěla říct, že mi je fajn:)